Ačkoliv se odborná diskuse v oblasti sexualizovaného násilí posouvá k důrazu na souhlas a hranice, komerční sex zůstává oblastí s hluboce zakořeněným dvojím metrem. V českém prostředí jsme svědky výrazné asymetrie: zatímco ženy v komerčních sexuálních službách čelí intenzivnímu sociálnímu stigmatizování, klientela, tedy muži, kteří tyto služby poptávají a nezřídka překračují hranice souhlasu, zůstává společensky i systémově neviditelná.
Podle odborných a sociologických odhadů se v České republice pohybuje přibližně 10 000 až 18 000 osob poskytujících placené sexuální služby. Na druhé straně stojí poptávka, přičemž výzkumné odhady ukazují, že zkušenost s placeným sexem má přibližně 10 až 20 % české mužské populace. Zatímco poptávající muži zůstávají v bezpečné anonymitě a jejich jednání bývá společensky tolerováno, sexuální pracovnice nesou plnou tíhu morálního i bezpečnostního rizika. Výzkumné poznatky i terénní data ukazují, že zkušenost se sexualizovaným násilím je mezi sexuálními pracovnicemi drtivě rozšířená. Považovat tento stav za „riziko povolání“ je však odborně i eticky neobhajitelné.
1. Dvojí metr: Stigma oběti vs. anonymita klienta
Společenský narativ v České republice staví sexuální pracovnice do pozice těch, které „porušují morální normy“, což vede k jejich vytlačování na okraj společnosti. Tento jev, v kriminologii známý jako victim-blaming, vede k tomu, že násilí páchané na sexuální pracovnici je společností často bagatelizováno nebo interpretováno jako očekávatelný důsledek její volby.
Naopak na straně klientů dochází ke dvěma zásadním jevům:
- Společenská neutralizace: Poptávka po komerčním sexu je u mužů tacitně tolerována nebo vnímána jako „přirozená potřeba“, aniž by byli beráni k odpovědnosti za své chování během samotného aktu.
- Přenesení odpovědnosti za hranice souhlasu: Nátlak na praktiky bez ochranných pomůcek, ignorování nesouhlasu nebo psychická manipulace bývají zjednodušovány jako „vyjednávání o ceně a službě“, nikoliv jako forma sexualizované agrese. V právní rovině přitom takové jednání může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu sexuálního nátlaku (§ 186 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) nebo vydírání (§ 175 trestního zákoníku).
2. Definice souhlasu v šedé zóně: Nátlak a kapacita k souhlasu
Nová legislativní definice znásilnění postavená na principu „Ne znamená ne“ (případně na absenci souhlasu), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2025 na základě novely trestního zákoníku (zákon č. 166/2024 Sb.), přináší do prostředí sexbyznysu nové výzvy:
- Verbální přesvědčování a rezignace oběti: V terénu je běžné, že klient dlouhotrvajícím nátlakem přiměje ženu k praktice, kterou původně odmítala. Z pohledu ženy jde o nátlak a snahu nebezpečnou situaci co nejrychleji ukončit; klient to však často interpretuje jako „úspěšné vyjednávání“. Nové znění trestného činu znásilnění (§ 185 trestního zákoníku) i nově zavedený trestný čin sexuálního útoku (§ 185a trestního zákoníku) sice výslovně chránit svobodu vůle mají, ale v praxi je hranice těžko dokazatelná. Terénní data organizace ROZKOŠ bez RIZIKA ukazují, že zkušenost s nucením k předem nedohodnutým sexuálním praktikám udává 35,8 % respondentů ze vzorku sexuálních pracovníků.
- Sociálně-ekonomická tísňová jednání: Významná část žen vstupuje do sexbyznysu pod tlakem existenční nouze (dluhové pasti, samoživitelství). Data z terénu potvrzují, že přibližně 56 % klientek sexuálních služeb má děti, přičemž u samoživitelek s více dětmi podíl nucených praktik přesahuje 45 %. Zde vzniká právní i etická otázka zneužití tísně (§ 119a trestního zákoníku definuje stav bezbrannosti, kam spadá i neschopnost projevit vůli v důsledku silného ochromujícího stresu). Do jaké míry lze v takovém kontextu hovořit o autonomním a svobodném souhlasu?
3. Přehled systémových bariér
| Sféra | Problém a systémový deficit |
|---|---|
| Přístup k spravedlnosti | Obavy ze sekundární viktimizace, stigmatizace ze strany orgánů činných v trestním řízení a strach z úniku osobních údajů vedou k extrémně nízké latenci hlášení. V praxi tak i závažné případy znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku) či vydírání (§ 175 trestního zákoníku) končí bez oficiálního trestního oznámení. |
| Online prostředí | Šíření intimit bez souhlasu, tajné natáčení a doxxing (zveřejňování identity) představují novou vlnu kybernetického násilí, na kterou místní oddělení Policie ČR často neumí pružně reagovat. Tato jednání porušují právo na ochranu osobnosti (§ 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 180 trestního zákoníku) či poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku). Ve vzorku pracovníků do 25 let uvádí zkušenost s vyhrožováním zveřejněním fotografií na internetu 37,5 % dotázaných. |
| Fyzické a ekonomické násilí | Zkušenosti s fyzickou agresí nebo zadržováním peněz udávají desítky procent pracovnic. Zadržování financí či dokladů zakládá podezření z trestného činu krádeže (§ 205 trestního zákoníku) nebo zneužití karty (§ 234 trestního zákoníku). V prostředí eskortních služeb uvádí zkušenost s nuceným sexem bez kondomu (potenciální šíření nakazlivé lidské nemoci podle § 152 trestního zákoníku) dokonce 64,2 % respondentů. |
| Regulace vs. Registrace | Příklady ze zahraničí (Rakousko, Německo) ukazují, že samotná legalizace nezmírní násilí ani kuplířství (§ 189 trestního zákoníku) automaticky. Pevné registry navíc vyvolávají u pracovnic strach ze ztráty anonymity a zneužití dat. |
4. Návrh konkrétních kroků k posunu diskurzu
- Cílená edukace poptávky (klientů): Vzdělávací kampaně zaměřené na souhlas a hranice musí cílit i na muže vyhledávající komerční služby s jasným vymezením, že finanční kompenzace není nákupem souhlasu k jakémukoliv jednání.
- Specializace OČTŘ a destigmatizace: Posílení specializovaných složek Policie ČR (např. mravnostní kriminality) a systematické vzdělávání policistů v prvním kontaktu tak, aby byla garantována citlivost k obětem bez ohledu na jejich profesní historii a naplňována práva zvlášť zranitelných obětí podle zákona o obětech trestných činů (zákon č. 45/2013 Sb.).
- Případová práce s traumatem a intuicí: Podpora psychologických programů, které pomáhají pracovnicím posilovat schopnost detekovat nebezpečné signály (práce s intuicí a hranicemi), avšak bez toho, aby na ně byla kladena vina v případě, že k násilí dojde.
- Interdisciplinární výzkum: Realizace odborných studií zaměřených na motivace, chování a sociologický profil klientely komerčního sexu v ČR.
Otázky pro odbornou diskusi
- Pro psychology a terapeuty: Jaké jsou nejúčinnější metody práce s traumatem u obětí násilí v komerčním sexu, které narážejí na nepochopení okolí?
- Pro právníky a kriminology: Jak v aplikační praxi nového vymezení znásilnění (§ 185 trestního zákoníku, účinné od 1. 1. 2025) dokazovat absenci souhlasu v případech, kdy k jednání došlo pod bezprostředním sociálním či psychickým nátlakem bez použití otevřeného fyzického násilí?
- Pro neziskové organizace a sociální pracovníky: Jaké konkrétní preventivní nástroje se vám v terénu osvědčují při práci s klienty i pracovnicemi?
Diskuze
Načítáme diskuzi…