Asymetrie viny v sexbyznysu: proč penalizujeme sexuální pracovnice, zatímco nátlak a chování klientů zůstávají bez postihu?

Ačkoliv se odborná diskuse v oblasti sexualizovaného násilí posouvá k důrazu na souhlas a hranice, komerční sex zůstává oblastí s hluboce zakořeněným dvojím metrem. V českém prostředí jsme svědky výrazné asymetrie: zatímco ženy v komerčních sexuálních službách čelí intenzivnímu sociálnímu stigmatizování, klientela, tedy muži, kteří tyto služby poptávají a nezřídka překračují hranice souhlasu, zůstává společensky i systémově neviditelná.

Podle odborných a sociologických odhadů se v České republice pohybuje přibližně 10 000 až 18 000 osob poskytujících placené sexuální služby. Na druhé straně stojí poptávka, přičemž výzkumné odhady ukazují, že zkušenost s placeným sexem má přibližně 10 až 20 % české mužské populace. Zatímco poptávající muži zůstávají v bezpečné anonymitě a jejich jednání bývá společensky tolerováno, sexuální pracovnice nesou plnou tíhu morálního i bezpečnostního rizika.

1. Dvojí metr: stigma oběti vs. anonymita klienta

Společenský narativ v České republice staví sexuální pracovnice do pozice těch, které „porušují morální normy“, což vede k jejich vytlačování na okraj společnosti. Tento jev, v kriminologii známý jako victim-blaming, vede k tomu, že násilí páchané na sexuální pracovnici je společností často bagatelizováno nebo interpretováno jako očekávatelný důsledek její volby.

Naopak na straně klientů dochází ke dvěma zásadním jevům:

• Společenská neutralizace: Poptávka po komerčním sexu je u mužů tacitně tolerována nebo vnímána jako „přirozená potřeba“, aniž by byli bráni k odpovědnosti za své chování během samotného aktu.
• Přenesení odpovědnosti za hranice souhlasu: Nátlak na praktiky bez ochranných pomůcek, ignorování nesouhlasu nebo psychická manipulace bývají zjednodušovány jako „vyjednávání o ceně a službě“, nikoliv jako forma sexualizované agrese. V právní rovině přitom takové jednání může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu sexuálního nátlaku (§ 186 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) nebo vydírání (§ 175 trestního zákoníku).

2. Definice souhlasu v šedé zóně: nátlak a kapacita k souhlasu

Nová legislativní definice znásilnění postavená na principu „Ne znamená ne“, případně na absenci souhlasu, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2025 na základě novely trestního zákoníku (zákon č. 166/2024 Sb.), přináší do prostředí sexbyznysu nové výzvy:

• Verbální přesvědčování a rezignace oběti: V terénu je běžné, že klient dlouhotrvajícím nátlakem přiměje ženu k praktice, kterou původně odmítala. Z pohledu ženy jde o nátlak a snahu nebezpečnou situaci co nejrychleji ukončit; klient to však často interpretuje jako „úspěšné vyjednávání“. Nové znění trestného činu znásilnění (§ 185 trestního zákoníku) i nově zavedený trestný čin sexuálního útoku (§ 185a trestního zákoníku) sice výslovně chránit svobodu vůle mají, ale v praxi je hranice těžko dokazatelná. Terénní data organizace ROZKOŠ bez RIZIKA ukazují, že zkušenost s nucením k předem nedohodnutým sexuálním praktikám udává 35,8 % respondentů ze vzorku sexuálních pracovníků.
• Sociálně-ekonomická tísňová jednání: Významná část žen vstupuje do sexbyznysu pod tlakem existenční nouze, například dluhových pastí nebo samoživitelství. Data z terénu potvrzují, že přibližně 56 % klientek sexuálních služeb má děti, přičemž u samoživitelek s více dětmi podíl nucených praktik přesahuje 45 %. Zde vzniká právní i etická otázka zneužití tísně (§ 119a trestního zákoníku definuje stav bezbrannosti, kam spadá i neschopnost projevit vůli v důsledku silného ochromujícího stresu). Do jaké míry lze v takovém kontextu hovořit o autonomním a svobodném souhlasu?

3. Přehled systémových bariér

4. Návrh konkrétních kroků k posunu diskurzu

1. Cílená edukace poptávky (klientů): Vzdělávací kampaně zaměřené na souhlas a hranice musí cílit i na muže vyhledávající komerční služby s jasným vymezením, že finanční kompenzace není nákupem souhlasu k jakémukoliv jednání.
2. Specializace OČTŘ a destigmatizace: Posílení specializovaných složek Policie ČR, například mravnostní kriminality, a systematické vzdělávání policistů v prvním kontaktu tak, aby byla garantována citlivost k obětem bez ohledu na jejich profesní historii a naplňována práva zvlášť zranitelných obětí podle zákona o obětech trestných činů (zákon č. 45/2013 Sb.).
3. Případová práce s traumatem a intuicí: Podpora psychologických programů, které pomáhají pracovnicím posilovat schopnost detekovat nebezpečné signály, tedy práci s intuicí a hranicemi, avšak bez toho, aby na ně byla kladena vina v případě, že k násilí dojde.
4. Interdisciplinární výzkum: Realizace odborných studií zaměřených na motivace, chování a sociologický profil klientely komerčního sexu v ČR.

Text vychází z dodaného odborného podkladu a uvádí v něm citovaná terénní data organizace ROZKOŠ bez RIZIKA. Čísla je vhodné číst v kontextu konkrétních výzkumných vzorků a metodik.